Bikecheck - YETI Šimona Lehkého

Yeti. Legendární americká značka, která je ve světě mtb něco jako Bugatti ve světě aut. Asi
né každého je to největší sen, ale všichni by to chtěli (a také že moc dražších kol už není) .
Upřímně dřív když jsem značku Yeti začal registrovat trochu víc, říkal jsem si, jestli to
vlastně není až moc o nějakém velkém ladičství, nebo jestli třeba ten známý Switch Infinity
nebude nějak poruchový a jestli se třeba za ty peníze vůbec vyplatí. Pořád jsem ale měl
tohle kolo, jako takový tajný sen.

Letos když jsme dostali nabídku, že by jsme mohli v týmu jezdit na Yetinách, byl jsem za to
neskutečně rád a chtěl bych moc poděkovat klukům že se nám tenhle sen mohl splnit.
Teď už mám za sebou celou jednu sezónu na kole, o kterém jsem tajně snil - YETI SB 160. A
mohu s klidem říct, že všechny ty moje předsudky byly zbytečné, protože na žádném lepším
endurku jsem nikdy neseděl ani nestál. To jak to celé dohromady funguje je skoro až
neuvěřitelné. Jeden z důvodů proč jsem pochyboval, protože trend a doporučení UCI je
jezdit enduro na kolech s menším zdvihem, a já si říkal, jestli 160 mm není zbytečně moc, SB
140 mi ale přišlo zase moc málo. Nakonec jsem sáhl po SB 160. Vidlice 170mm a 160mm
zadního zdvihu z toho pořád dělá pořádný enduro stroj a ještě v kombinaci s Rimpact Chain
Damperem, to člověk může poslat defakto do čehokoliv a ono si to to kolo prostě požere. Ale
zároveň, a to je asi jedna z věcí které mě překvapily nejvíc, to kolo úplně neskutečně jede
dopředu a na lehčích pasážích to působí jako ježdění na nějakém trail biku, který pořád
odjíždí. Tohle je naprosto geniální kombinace, o které jsem si myslel že je nemožná, ale v
Yeti to nějak záhadně zvládli. Mluvení už bylo dost, tak pojďme na ten bikecheck!

Základem je rám YETI SB 160 T3. T (Torque) je označení pro údajně o čtvrt kila lehčí a lepší
karbon od verze C, kterou Yeti nabízí. Při mých 184 cm jsem zvolil velikost L, která je se
45 mm představcem úplně akorát. Jak už jsem psal jeden z prvků kterých jsem se trochu
obával je samotný Infinity Switch - signature systém přepákování od Yeti. Při prvním
rozebrání jsem ale zjistil, že vlastně není úplně složitý a není čeho se bát. Každopádně
naprosto perfektně funguje a když ho člověk jednou za čas (cca měsíc) promaže vazelínou
tak je i úplně bezproblémový.

Fox se stará a celé odpružení- vepředu Fox Factory 38 a vzadu Fox Float X2 (+ sedlovka
Fox Transfer Performance Elite). Skoro to stejné jsem měl i na minulém kole a i předtím i teď
při pravidelném servisu chodí a funguje naprosto bez problémů.

Pohon a brzdy jsou v režii Sramu konkrétně sada X0 Eagle Transmission T-type AXS.
Stejnou sadu mám i na XCečku a nedám na ni dopustit, prakticky nerozbitná, a to jak je
přesná při řazení asi málo co překoná. Brzdy Code Ultimate jsou úplně bezproblémové a v
kombinaci s 220/200 mm kotouči, to občas brzdí i skoro až moc. K tomu ještě již zmíněný
Rimpact Chain Damper je ještě poslední velká špetka k úplné dokonalosti.

Ráfky WTB CZR i30, které jsou napleteny na WTB nábách, jsou v kombinaci s Rimpact
vložkami další prakticky nezničitelný komponent na tomhle kole. Jsou to kola, na které vím,
že se opravdu mohu spolehnouta že mě podrží i na těch největších ranách na těch
největších závodech.

Kombinace plášťů zůstává pořád stejná, liší se akorát novým, odolnějším casingem a měkčí
směsí SG1. V zadu jsem měl celou sezonu nahozený Judge 2.4" , a ve předu převážně
Vigilante 2.5". V obou kolech nalitý tmel Joe´s Sealant. Za celou sezónu jsem na těchto gumách neměl ani jeden defekt, takže velká spokojenost.

Část se kterou jsem v průběhu sezóny hodně laboroval, a která je podle mě hodně
důležitá. Zkoušel jsem co mi bude sedět nejvíce a došel k tomuhle setupu - řidítka široká
760 mm on značky Yeti (na mě i s docela vysokým raisem), na nich mám pro bezpečnost
rukou nasazené chrániče AVS. A k tomu představec Race Face Turbine 45 mm. O pohodlí se
starají gripy a sedlo od Ergonu, nic lepšího jsem opravdu asi nikdy nevozil.

Tak to je on. Bikecheck nejlepšího kola na kterém jsem kdy jezdil. To v čem a jak je to kolo
skvělý mohu psát a psát, ale to by jsme tu byli dlouho. Ještě jednou bych chtěl poděkovat
celé Bikeporn crew, jsem moc vděčný za to, že můžu na něčem takovém závodit a trávit
čas.
DÍKY!