Tak a je to posekaný! Trávník závodní sezóny je definitivně posekanej. Nezbývá než si sednout do křesla, vyhodit nohy nahory, otevřít si to svoje oblíbený a zhodnotit jak se to celý povedlo a jestli je to koukatelný. Než to ale kompletně přejedeme očima a řeknem vám, že jsme s tím 2x3. flekem v GC české enduro série našich obou borců spokojení, tak si ještě počtěte jak se jim navalovalo v posledním závodě sezóny 2025 na Klínech. Prozatím je k dispozici výpověď pachatele Kuby.
KALDA POINT OF VIEW
Historie se opakuje! Naposledy jsem na Klínech závodil dva roky zpátky v kategorii U21 a když nám ji letos zrušili, tak nezbylo nic jinýhonež si to nahradit v Elitě. Tím chci naznačit, že jsme se s klukama opět poprali o přední příčky jako pár let dozadu. Na Klíny jsem jel taky s jasným cílem – a to udržet podium v celkovým pořadí. Tahle naprosto sci-fi myšlenka přestala být nereálná po tom, co se moje jméno objevilo jako druhé v dosavadním pořadí po Špičáku. Ve hře o podium bylo dalších několik jmen a záleželo vlastně jen na tom, jak se nám podaří dojet na Klínech.
To nezní jako úplně pohodovej plán na dojetí posledního závodu, co? K tomu mně úplně nehrálo do karet skloubení nástupu na vysokou a nějakýho tréninku. Poslední měsíc jsem jezdil jen o víkendech, což rozhodně nebylo ideální. Kvůli tomu jsem taky poprvé obětoval jeden den tréninku a zůstal ještě dopoledne v Praze ve škole. Na Klíny jsem dorazil až někdy kolem čtvrté, ale podařily se mi ještě stihnout asi 3 jízdy. Možná bych toho dal víc, kdyby najednou o půl šestý nevypli lano se slovy: „Běžně jezdíme v říjnu do šesti, ale že tu jsou ty závody, tak máme do pěti.“Kvůli tomu jsem měl trochu zpoždění a na vzdálenou stage 3 jsem dorazil za tmy. O tom, že v listnatým lese nebylo nic vidět asi psát nemusim… Sobotní trénink už byl o něco lepší a hlavně delší. Z pátku jsem byl už rozježděnej a více méně stačilo všechno projet jednou až dvakrát. Všichni hrozili deštěm, ale místo toho se počasí jenom zlepšovalo. Poslední věc, kterou bych v tu chvíli chtěl bylo hnusný počasí. Toho už bylo letos dost.
Startoval jsem s číslem 8 ve čtvrt na dvanáct a hned od rána bylo jasný, že déšť nepřijde. I tak jsem nechal gumy do mokra, což se určitě vyplatilo. Dole v tom cigánově (Litvínově) bylo sice celkem teplo, ale nahoře už to byl trochu jinej příběh. Následoval rychlej warmup a hned na start. Na první stage to bylo kousek, protože se startovalo na vrcholu kopce. Tradiční taktika na stage 1 vyšla a podařilo se mi nespadnout a zároveň jet relativně bez chyb. Dvojku a trojku jsem si moc nepamatoval, ale daly se jet pěkně na oči. Čtyřka byla asi nejtěžší a chtělo to hlídat stopy, protože drážky rozhodně nebyly tam, kde v tréninku. Pětka byl takovej mini downhill, co měl asi minutu a půl. Tady jsem se málem pěkně vyndal, ale i přes to se mi podařilo stage vyhrát. Šestku už jsem chtěl hlavně dojet safe. Sice jsem vůbec nevěděl průběžný výsledky, ale nikomu se nechce nechat všechno v poslední zatáčce.
Musim se přiznat, že cestou lanem nahoru, kde jsme měli odevzdat čip, jsem byl celkem nervózní. Jelo se mi sice dobře, ale časomíra by mohla říct něco jinýho. Nakonec tam skočilo trio Pivnička, Klokočka a Kalousek na přední pozice. Výsledek mě fakt překvapil a možná mi ta menší „tréninková pauza“ i prospěla. Tohle podium mi taky zajistilo bednu v celkovým pořadí kategorie Elite pro rok 2025! Tahle sezona je jen dalším důkazem, že cokoliv předčasně vzdávat je blbost. Myslíte, že bych někomu věřil, že skončím na bedně overall? Ještě po přestupu do elity? Ani náhodou. Ale v průběhu sezony se ukázalo, že tenhle crazy sen se může stát reálným.
ŠIMON POINT OF VIEW
Poslední zastávka České Enduro Série už je zase po roce minulostí. Za mě asi není lepší místo na to jak ukončit sezónu než Klíny . A proto jsem rád, že se zase po dvou letech vrátily. Fakt pěkné podzimní ježdění na takových jednodušších, nerozbitých trailech se super flow a hezkou přírodou všude okolo. Když jsem na termínovce viděl, se Klíny pojedou v půlce října, trochu jsem se bál aby třeba nesněžilo nebo tak něco.
Hned v pátek po příjezdu od toho nebylo moc daleko, zima, déšť, vítr, prostě taková Krušnohorská klasika. Moc se nám nechtělo, ale odtrénovali jsme a i přes to počasí to bylo zase hezké ježdění jako roky předtím. Sobota už byla o něco lepší, ale pořád sem tam poprchávalo, takže traily klouzaly víc a víc. Na Klínech sice není moc kořenů, ale za to je tam taková mýdlo-hlína která se akorát lepí na kola a moc gripu tam člověk nenajde. To z toho dělá hezky zábavné ježdění při tréninku, závodit jsem se na tom trochu bál . .
Naštěstí v neděli už i sem tam prosvitalo slunce, takže rzty trochu vyschly a dalo se docela příjemně závodit. RZ1 asi jako vždy nejprudší erzeta závodu, ze které jsem měl trochu respekt se mi pocitově docela povedla, nikde jsem neriskoval a tak jsem chtěl dojet i celý závod. Další erzety, byly už jenom příjemný, mírný flowčka, které jsem si fakt užíval, i když fyzicky dávaly dost zabrat. Až do cíle jsem pořád držel stejné tempo říkal jsem že by to nemuselo být úplně špatné protože jsem neudělal žádné zásadní chyby. V cíli jsem odevzdal čip, a doufal. Tím, že jsem zase měl docela vysoké číslo, musel jsem čekat než dojedou ostatní kluci. Nakonec z toho vyšlo 5. místo v kategorii juniorů a 14. celkově. Tím se mi podařilo udržet 3.místo v celkovém pořadí endurosérie! Byl to fakt pěknej zakončovák sezóny, díky všem! Teď chvíli offseason a pak už zas a znova příprava na tu další!
Velké díky patří všem kteří mě v sezóně podporovali, bylo to top!!!
DÍKY!🙏
