Nákupní košík

V košíku nemáte žádné zboží.

Špičákova Odysea

Špičák. Cesta na něj je odysea sama o sobě. Tenhle race je pro nás prostě fár fár evej. I proto se na něj většina našich hvězdiček vydala už ve čtvrtek, aby mohly v pátek v rukou držet už jen řidítka a ne volant. Traséři zabrali a vyšejpovali nové eRZety, tak důkladně, že i závodníci nevěděli kam vlastně zatočit. Závod dost na oči a dost na šutry. Alespoň podle výpovědí, jich tam bylo dost. Schovaní, volní, ostří, velicí, zkrátka od všeho trošku. Padalo se, ničilo se, jezdilo se a o tom taky přece je. Štěstí přálo i počasí a super start po prázdinové šichty. Se sluníčkem v brýlích to jde totiž vždycky tak nějak snadněji a samo. Japak se jim jelo? Čtěte níže.


DENČA

Závodní víkend začal tentokrát už ve čtvrtek, kdy jsme po nekonečné cestě konečně dorazili na Šumavu. Ubytoval nás Šíma a bylo to super.

Páteční trénink nezačal ideálně, když jsem si na čtyřce zamkla řídítka a proletěla se do jehličí. Celkem jsem si hnula krkem a přehazkou, ale oboje se vyřešilo celkem rychle. RZty byly namotané jinak než loni, a ze začátku jsem se v nevyježděné trati vůbec neorientovala. Dali jsme vše jednou a s výjezdy za svý na Pancíř to zabralo vlastně celý den. Nakonec jsem se rozhodla vrátit se ještě na závěr na čtyřku, a to byla chyba. Jela jsem sama, unavená, a už skoro dole jsem to solidně poslala k zemi. Dost jsem se praštila do hlavy, znovu si hnula krkem a narazila si skoro všechno, co z rána chybělo. A tak jsem zakončila první tréninkový den dost neideálně.

Večer mi kluci doléčili přehazku a v sobotu jsme vyrazili na novo (někteří). V hlavě jsem cítila každý výmol, takže se mi jezdilo dost hrozně, taky jsem zpomalila, protože jsem nechtěla zas spadnout. Nicméně RZty se za dva dny už pěkně vyjezdili, a hlavně pětka mě začala dost bavit. Jezdění jsme zakončili dortem, takže jsem byla spokojená.

V neděli jsem startovala chvíli po deváté, nicméně transfer na dvojku mě rychle probral. Do RZty jsem vystartovala opatrně, protože všichni strašili, že tráva je mokrá a zatáčky hrozně kloužou. Neklouzaly. Pomalu jsem se do toho dostala, snažila jsem se nedělat moc chyb a jet celou dobu pěkně plynule. Celkem se mi to i povedlo. Následoval další hodně příjemný transfer a moje oblíbená RZ3. Výšlap na čtyřku už byl naštěstí poslední. Z RZty jsem byla trochu nervozní, bylo na ní pár míst, kde jsem se celkem zasekávala. V závodě šlo ale vše celkem dobře, akorát konec už hodně bolel. Pak šup na lano a pětka za odměnu.

Celkově jsem byla spokojená se svou jízdou, určitě to mohlo být rychlejší, ale vzhledem k okolnostem jsem byla ráda za plynulý průjezd a málo chyb. Nakonec beru čtvrté místo a trochu mě štvou ty tři sekundy na bednu.


KUBA

Myslím si, že když se po loňském ročníku řekl Špičák, všichni si vybavili ty brutální s*ačky na kterých se „závodilo“. Letos to už od začátku vypadalo mnohem slibněji. Týden předem hezký počasí a dokonce i na závod bez deště. Já na Špičák vyrazil už ve čtvrtek odpoledne, protože to nemám úplně nejblíž. Večer jsem dorazil na ubytko a ráno hurá na první trénink. Docela mě překvapilo, jaký bylo teplo a že dokonce i v září je na Špičáku příjemně. Najezdil jsem všechny stage, na lanovkách přeposlouchal všechny oblíbený alba a den byl za mnou.

 Stejně tak probíhal i sobotní trénink, jen přibyla fronta na lanovku a dopoledne to vycházelo 1h = 1 jízda. Časem většina odjela na Pancíř a na Špičáku bylo volno. Já na Pancíř vyrazil až později, aby se vyjela úplně fresh RZ2, kde jinak nebylo vidět kudy jet. Večer proběhla údržba kola v podobě otření mokrým hadrem a namazání. Nechybělo najíždění záběrů z GoPro a byl jsem ready na závod. 

Start závodu byl už v 11:25 asi kvůli nižší účasti závodníků. To mi ale vyhovovalo, protože startovat kolem jedný není ideální. První transfer byl lanem, což mi většinou úplně nesedí, protože se nestihnu zahřát a závodit za studena není nejpříjemnější (ano, firemní Fabie to dá, ale lidi hold nejsou jak nesmrtelnej tříválec…) Radši jsem si tedy projel pár klopenek dole v bikeparku, abych se trochu naladil do jízdy. První RZ jsem si říkal, že radši nepojedu na 300 % a hlavně dojedu bez větších chyb. To se mi podařilo a už dlouho se mi nestalo, abych se smál na konci první RZ, že se nic nepokazilo a já dojel. To byl super základ, na kterým se dalo stavět a zrychlovat. RZ2 a RZ3 jsem postupně zrychloval a stačilo to jen držet na posledních dvou rychlostních zkouškách na Špičáku. Jenže hned na vrchu RZ4 se vyvalil kámen kterej jsem trefil přímo zadním kolem. Chvíli to bylo v pohodě a v nejrychlejší části trati jsem to málem vyzul a nazdar. Všechny ty nepříjemný traverzy a přejezdy na prázdným kole… Dole jsem to rychle spravil a i když pořád kolo utíkalo, jel jsem na poslední stage, protože už všichni odjeli nahoru. Nafoukal jsem tam radši pořádnej beton, aby to nahoře nebylo prázdný. Kolo ale utíkat přestalo a mně i po zkontrolování v kole zůstal úplně nesmyslnej tlak, takže to docela odskalovalo a moc nedrželo. Škoda takovýho failu! 

I přes to jsem si závodní den užil a jednotlivý výsledky z RZ byly super. Nakonec z toho padlo 4. v Race U21 a 9. celkově race.


ŠIMON

Špičák- Závod na mém domácím kopci (doslova hned za barákem), byl zároveň i mým prvním enduro závodem v roce 2020. Od té doby už jsem nevynechal žádný ročník. Tratě jsem tedy znal možná víc, než svý boty, protože se v minulých letech moc neměnily. Letos ale kluci z bikeparku udělali na erztách hodně změn. Což mi vůbec nevadilo, protože původní tratě mi moc neseděly. 

Páteční trénink pro mě nezačal moc dobře, při třetí jízdě jsem skočil na volný kámen, který ležel na dopadu skoku a prorazil jsem. Sjel jsem domů, hodil jsem na kolo rezervu a šel jsem dál najíždět. Večer jsme kolo opravili a v sobotu jsme vyrazili na další trénink. Oba dva dny mě tréninky bavili. Ve stejném duchu jsem se snažil jet i závod.

Odstartoval jsem první erzetu, která byla z velký části uplně nová a poměrně rychlá. V rychlých nových pasážích jsem jel velkou jistotu a doufal, že pod hrabankou nebude nic o co bych mohl prorazit nebo se vyndat. Další erzety jsem držel stejný styl (nové části jistotou, na původních jsem se snažil využít toho, že to mám dost najetý). Celý závod jsem si fakt užil. I když za mě to byl jeden z nejtěžších závodů letos. Počasí bylo skoro ideální sucho, teplo, prostě TOP. A já nakonec beru 3. flek.


GALERIE

Cookies

Naše společnost používá soubory cookie ke správnému fungování vašeho oblíbeného e-shopu, k přizpůsobení obsahu stránek vašim potřebám, ke statistickým a marketingovým účelům. Kliknutím na tlačítko přijímám nám udělíte souhlas s jejich sběrem a zpracováním a my vám poskytneme ten nejlepší zážitek z nakupování.

Vaše nastavení souborů cookie

Zde máte možnost přizpůsobit soubory cookie v souladu s vlastními preferencemi a později podrobněji nastavit nebo kdykoli vypnout v patičce webu.

Technické cookies jsou nezbytné pro správné fungování webu a všech funkcí, které nabízí.

Personalizaci provádíme na základě vámi prohlíženého zboží. Dále pak upravujeme zobrazovaný obsah podle toho, co vás zajímá.

Tyto cookies nám umožňují měření výkonu našeho webu a za pomoci získaných dat pak můžeme zlepšovat zážitek z nakupování našim zákazníkům.

Tyto cookies jsou využívány reklamními a sociálními sítěmi včetně Googlu pro přenos osobních údajů a personalizaci reklam, aby pro vás byly zajímavé.